Něco málo z historie oboru a naší kliniky

Ač dějiny medicíny řadí anesteziologii spíše mezi ty „mladší“ obory, ve skutečnosti, jak najdeme v historických záznamech, jde asi o vůbec nejstarší lékařské umění. Důkazem může například být text v knize s nepřekonatelně nejvyšším citačním indexem:

" … protož uvedl Hospodin tvrdý spánek na Adama, i on usnul a vyňal jedno z žeber jeho…"

Bible, Genesis, 2.21

Bylo to poprvé, a na dlouhá století i naposledy, co chirurgickému zákroku předcházela kvalitní narkóza…

Od starověku až po novověk se k ztišení bolesti zkoušelo leccos – opium, mandragora, hypnóza, pouštění žilou do bezvědomí, alkohol, dřevěná tyčka mezi zuby… vše většinou neúspěšně a tak pacientovým vysvobozením většinou bylo až omdlení. Hlavní kvalifikací chirurga tak nebyla úspěšnost jako rychlost, anesteziolog byl nahrazen provazem.  

K zásadnímu obratu konečně došlo až v 19. století, přesněji 16.října 1846 v Bostnu, kdy na operačním sále v Massachusetts General Hospital doktor William Thomas Green Morton předvedl skeptickému odbornému publiku, včetně významného chirurga Dr. Johna Collinse Warrena, svou demonstraci éterové narkózy. A když vzápětí chirurg vzal do ruky skalpel a provedl řez na pacientově krku, k úžasu publika pacient nezařval bolestí. „Pánové,“ prohlásil Dr. Warren, „tak tohle není žádný humbuk !“ A obor anesteziologie se  (již podruhé :-) zrodil.

Můžeme být právem hrdí, že pouhých 114 dnů po celo- světové premiéře éterové narkózy podal první celkovou anestezii v Čechách Celestin Opitz. První narkotizační metody byly velmi jednoduché a pro pacienta dosti zatěžující. Umělá plicní ventilace ještě neexistovala a celá operace musela probíhat za spontánního dýchání, což možnosti chirurgie značně omezovalo. Na druhou stranu byli k operacím připouštěni jen pacienti v dobrém celkovém stavu, kteří se ve většině případů dokázali s útrapami narkózy i operačního zákroku vyrovnat.

Anestézii také nevedli od počátku lékaři – podáváním byli pověřování zřízenci na sálech, při jejich zaneprázdněnosti pak nejmladší chirurgové. Teprve po druhé světové válce zvítězil i u nás požadavek, aby podáváním narkózy byl pověřen lékař. I nadále ale zůstávala anestezie v rukou chirurgů, opět převážně těch nejmladších. Teprve od druhé poloviny padesátých let (po vzoru Velké Británie) se postupně začala odštěpovat samostatně působící oddělení anesteziologie s lékaři specializovanými v anesteziologii – ještě dlouho však jako součást chirurgických oborů. Bouřlivý rozvoj rozsáhlých a náročných operačních zákroků, a tudíž i vysoké nároky na bezpečnost anestézie, si vyžádal i bouřlivý rozvoj anesteziologie a peroperační péče o pacienta vůbec. Starostí anesteziologa tak přestává být pouze operační výkon, ale i následná péče o rizikového či komplikovaného pacienta - vzniká intenzivní péče.

Také přístrojové vybavení doznalo v průběhu let mnohých změn – mohutná akcelerace v Čechách proběhla po skončení druhé světové války, zčásti s využitím vojenských přístrojů z přebytků  spojeneckých armád. I v ekonomicky těžkém období socialismu se vcelku dařilo anesteziologii držet krok moderní medicínou, s celospolečenskými změnami pak přišla i možnost pořízení zahraničních přístrojů, takže dnes se na našich operačních sálech i v intenzivní péči setkáte s naprosto rovnocenným vybavením, jako v kterékoliv rozvinuté zemi.

Historie naší kliniky začíná v šedesátých letech, kdy v tehdejší FN1 (Fakultní nemocnice - dnešní VFN - byla po druhé světové válce rozdělena na dvě instituce: FN1 a FN2) vzniká v roce 1965 díky doc.Hoderovi první samostatné anesteziologické oddělení (tehdy ještě nelůžkové). Obdobné oddělení vzniklo o rok později i ve FN2, kde se jeho primářem stal MUDr. Démant. Nikdy – až do opětovného vytvoření VFN – však nezískalo samostatný lůžkový fond.      

Ve FN 1 se situace vyvíjela příznivěji: anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) zde roku 1972 otevřelo samostatné lůžkové resuscitační oddělení s pěti lůžky. Za 10 let fungování na nich bylo ošetřeno 2130 kriticky nemocných pacientů.

A právě z tohoto oddělení vznikla v roce 1981 Klinika anesteziologie a resuscitace FVL UK (dnes 1.LF UK), přednostou se stal doc. Hoder. Jako na prvním pracovišti v republice zde byla zahájena pregraduální výuka. Dlouho však probíhala v rámci chirurgie a interního lékařství, a proto o ní v soupisech přednášek 1.LF UK nenacházíme zmínku. Teprve ve školním roce 1990-1991 je otevřen volitelný předmět Neodkladná medicína zakončený zápočtem. O rok později se pak předmět mění na povinně vyučovaný v rozsahu 2 týdny blokové výuky a je zakončen zkouškou. Od roku 1996 je tento předmět vyučován také pro zahraniční studenty v angličtině.

V roce 1984 přesídlila klinika do tehdy nově zrekonstruovaných prostor v pavilonu G (budova I. interní kliniky). Moderní prostory pro lůžkovou i administrativní část  KARIM získala v prosinci 2011 po rozsáhlé rekonstrukci 1. nadzemního podlaží pavilonu A6. Nové resuscitační oddělení s urgentním příjmem disponuje v současné době 10 lůžky.Kapacita všeobecné intenzivní a resuscitační péče se tak navýšila na celkový počet 16 lůžek pro kriticky nemocné.

Byť naše klinika patří k nejmladším klinikám 1.LF UK a VFN, je v současné době jednou z největších klinik Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a to ne svou rozlohou, ale počtem zaměstnanců a počtem jednotlivých pracovišť. Provoz naší kliniky zásadně zasahuje do chodu většiny ostatních klinik, a to nejen těch chirurgického charakteru (všeobecná chirurgie, kardiochirurgie, urologie, gynekologie a porodnictví, oční, ORL a stomatologie), ale zabezpečujeme též anesteziologickou a konziliární péči pro pracoviště radiologie (RTG, CT, MR), psychiatrie, endoskopie,  angiologické a koronární jednotky... Jen počet operačních stolů a míst, kde je námi zajištěna každodenní anesteziologická péče, je 72.     

Vedle anesteziologické péče zajišťujeme i intenzivní péči na resuscitačním oddělení s urgentním příjmem, na resuscitačních odděleních 1+2 Kardiocentra VFN a 2. chirurgické Kliniky kardiovaskulární chirurgie, na JIP Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie, na JIP Urologické kliniky). Úzká spolpráce v pooperační intenzivní péči je standardem na Gynekologicko-porodnické klinice u Apolináře.  Poskytujeme neodkladnou péči a konziliární intenzivistické služby pro celý areál VFN, zajišťujeme provoz Toxinologického centra pro Českou republiku, Centrum pro léčbu bolesti, Centrum pro implantace portů a  dlouhodobých katetrů...     

A v neposlední řadě sloužíme jako výuková základna pro 1.lékařskou fakultu UK a VFN pro pregraduální, postgraduální i sesterské studium.